Film Zóna zájmu zachycuje život ředitele koncentračního tábora v Osvětimi a jeho rodiny. Rudolf Höss měl totiž dům v bezprostřední blízkosti tábora smrti. Pokud si říkáš, že je fajn mít to kousek do práce, po shlédnutí tohoto filmu se nad tímto tvrzením určitě zamyslíš. Snímek totiž pracuje hlavně s tím poukázat na absurditu a povrchnost života „nadřazené rasy“, která si hned vedle stroje na vyhlazování židů užívá poklidného rodinného života.
Výkřiky za zdí: Excelentní práce se zvukem a atmosférou
Ano, ani častými bolestnými výkřiky zpoza vysoké zdi, střelbou nebo hučením komína krematoria, se tato rodinka nenechá vyrušit od odpolední party u bazénu. Vytrženo z kontextu (a při odmyšlení všech těch SS uniforem) by člověk vlastně řekl, že sleduje až idylický rodinný život v první polovině minulého století – žena běhá kolem zahrady a raduje se z dětí a blížící se dovolené. Muž chodí do práce a jednou za čas přinese domů nějaké nové oblečení. Děti běhají a hrají si všude kolem…. Akorát, že hned za plotem se každý den odehrává jedna z největších tragédií lidských dějin.
Zóna zájmu si diváka hned podmaní excelentní prací se zvukem. Svou kulisou a soundtrackem v tobě od první scény vyvolá úzkost, která postupně graduje. Scénář se zaměřuje hlavně na zachycení situace a divákovi má za cíl dostat se pod kůži. Nečekej proto žádný rozpracovaný děj se zápletkou a rozuzlením. Sandra Hüller (Anatomie Pádu) opět ukazuje skvělý výkon asertivní a rozmazlené manželky ředitele.
Celkově na nás film působil dost artově, ale nechyběly i realistické prvky poctivého historického dramatu. Na svojí relativně krátkou stopáž obsahoval nespočet až příliš dlouhých pasáží, ale tím nejspíš splnil zmíněný úkol dostat se pod kůži a vzbudit v divákovi otázky o této děsné kapitole lidských dějin. A učinil tak zcela jiným způsobem, než jsme u Hollywoodských bijáků zvyklí!
Viděl/a jsi Zónu zájmu také? Poděl se s námi o tvůj dojem v komentářích! 💬
M&S