Podzimní prodloužené víkendy většinou věnujeme výletům do hor. Láká nás představa procházek v barevné přírodě, čerstvý vzduch, který je po parném létě příjemnou změnou, a také málo turistů. Jeden z takových víkendů jsme vyrazili do Nízkých Tater. 🏔 Slovensko je protkané nádhernou přírodou a byla by škoda si tamní krásy nechat ujít. V našem vyprávění se dozvíš, kam vyrazit na túry v Nízkých Tatrách, co dělat, když nevyjde počasí a jaké věci se vyplatí nepodcenit.
Do Nízkých Tater vyrážíme vlakem. Z Prahy je to cca 7 hodin. My jsme jeli pendolinem bez přestupu, ale dobré spojení nabízí také RegioJet. Cestou je tedy dostatek času na přípravu itineráře! Ale nejprve si pojďme říct, kde se v Nízkých Tatrách ubytovat, pokud je tvým cílem především zdolávání tatranských vrcholů.
Kde se ubytovat v Nízkých Tatrách?
Demänová je malá obec v úpatí Nízkých Tater a spadá pod Demänovskou Dolinu, jednu z nejznámějších dolin v okrese Liptovský Mikuláš. Obec se rozkládá podél hlavní cesty vedoucí k lyžařskému centru, kde tě lanovky dovezou k nejznámějším vrcholkům Nízkých Tater – Ďumbier a Chopok. Podél cesty je také Demänovská ledová jaskyňa a Demänovská jaskyňa slobody. Suma sumárum je Demanovská dolina ideálním výchozím bodem pro různé výlety. Lokalita pobytu je tedy jasná.
Ubytování v Nízkých Tatrách je oproti naším poměrům levnější. Za asi 300 euro na 4 noci s polopenzí na nás čekal pěkný wellness hotel Via Jasná s čistými a moderními pokoji a luxusním wellness nabízejícím několik druhů saun. Protože co je víc než zalézt si do sauny po celodenním výšlapu? 🤗
Z Liptovského Mikuláše se do Demanovské doliny, ve které je hotelů jako mravenců, dostaneš velmi jednoduše. Z autobusového nádraží jezdí pravidelné spoje, které najdeš v české aplikaci iDOS. Cesta trvá pár minut. V Liptovském Mikuláši jako takovém tě toho moc nečeká, je to malé městečko a mimo sezónu zeje prázdnotou. Čas jsme využili na zahnání hladu v poctivé slovenské krčmě Liptovská izba, kde dostáváme talíř plný krémových halušek s brynzou. Tatranské pivečko samozřejmě nechybí. Mňaaaam 🤤
Kam na túry v Nízkých Tatrách
Možností, kam vyrazit v Nízkých Tatrách, jsou spousty. My tě provedeme našimi variantami, byť ne všechny jsme kvůli nepřízni počasí zvládli. Kromě tradičních tras na dva nejznámější vrcholky Nízkých Tater ti dáme tip na nádherný vyhlídkový okruh, kde moc turistů nepotkáš.
Výšlap na nejvyšší vrchol Nízkých Tater
ZÁCHYTNÉ BODY: lanovka koliesko Luková – Luková (červená) – záver Širokej doliny (zelená) – Krúpove sedlo (červená) – Ďumbier (červená) – Krúpova hoľa (zelená) – Pod Krupovou hoľou (žlutá) – Sedlo Javorie (červená) – Pod Krčahovom (zelená) – Lúčky, chata
- 16,9 km
- 6h 20m chůze
- 842 m převýšení
Tahle trasa je opravdu překrásná. Připrav se na náročný výšlap, za odměnu tě ale čeká okouzlující příroda a dechberoucí panoramata. 👀 Od apartmánu jezdí pravidelná autobusová linka, takže se k lanovkám, kde naše cesta začíná, svezeme. Rozhodli jsme se, že si část trasy ulehčíme a lanovku využijeme, protože převýšení je vysoké a nechceme přecenit naše síly.
Lanovky na Slovensku, stejně jako jinde, jsou drahé. Jedna cesta nás stojí 25 euro, z otevřenou pusou platíme a vyrážíme vstříc dobrodružství. Vystupujeme a napojujeme se na červenou, kde hned čelíme hříčkám přírody. Cesta není udržovaná, téměř není ani rozpoznatelná, protože je údolí zavaleno kládami a větvemi. Vzpomínáme tak na hru opičí dráha, která provázela naše dětství, a doslova se prosekáváme terénem.
Jakmile se napojíme na zelenou u záveru Širokej doliny, otevírá se před námi přenádherné sedlo skrz které zurčí potůček. Sedlo je protkáno horským porostem v podzimních barvách. Pohledy na tuhle nádheru nám pomáhají zapomínat na bolavé nohy, protože výstup je velmi strmý a zdá se být nekonečný. Čím blíž k vrcholku se nacházíme, tím rychleji zjišťujeme, že jsme podcenili výbavu. Teplý čaj pomalu, ale jistě dochází, a vrstvy oblečení stydnou. Sněhu přibývá a mě, jakožto horalce začátečnici s nekvalitní obuví, mokro vniká k prstům u nohou. I když je konec září a počasí dole se zdá být přívětivé, opravdu se vyplatí přibalit si teplé vrstvy s sebou a zvolit boty do chladnějšího počasí.
K Ďumbieru (2 046 m.n.m.) přicházíme promrzlí, ale šťastní, že jsme nejvyšší vrchol Nízkých Tater zdolali. 💪🏻 Chvíli se kocháme výhledem do slovenské krajiny, dopíjíme zbytky čaje a pokračujeme dál.
Vracíme se kousek zpět stejnou trasou a na rozcestí Pod Krupovou hoľou se napojujeme na hřebenovku. Byť nám schází teplý čaj, nohy necítíme a ledový vítr stihnul proniknout do všech vrstev oblečení, stojí to za to. Před nám se otevírají Vysoké Tatry jako na dlani s Gerlachovským štítem v čele. Po asi 4 km se na rozcestí Sedlo Javorie napojujeme na červenou a začínáme sestupovat, stále je to ale cesta nahoru a dolů. Krajina je posetá podzimním borůvčím a k nám už se díky svižné chůzi začíná dostávat teplo.
Na rozcestí Pod Krčahovom chytáme zelenou a sestupujeme poslední kilometr k zastávce Lúčky, chata. Tam už nás nabírá autobus a veze zpět do ubytování, kde si dopřejeme zaslouženou saunu. 🔥
Túra po vyhlídkách bez turistů
ZÁCHYTNÉ BODY: Demanovská dolina, jaskyňa Slobody (modrá) – Sedlo Machnaté (modrá) – Pod Krakovou hoľou (modrá) – Krakova hoľa (modrá) – Kosienky (žlutá) – Sedlo Javorie (červená) – Pod Krčahobvom (zelená) – Lúčky, chata
- 14,7 km
- 5h 15m
- 971 m převýšení
Tahle trasa měla být ne méně krásná. A věříme, že by i byla, kdyby celý den nepršelo. To totiž znamenalo, že místo vyhlídek, o kterých tahle cesta měla být, se naše pohledy utápěly ve změti mračen a deště 🌧, ale i tak stál výlet za to, viděli jsme totiž hory v jiném hávu. Atmosféra byla ponurá a hory nám ukázali svou odvrácenou tvář.
Ráno jemně mrholí a my jsme si v Decathlonu koupili pláštěnky, které nás zakrývají od hlavy až k patám. Spoléháme, že se předpověď umoudří, nakonec mračna ustoupí a nás pozdraví slunce. Tak vyrážíme. 🚶♀️🚶♂️
Autobus nás veze k jeskyním, odkud se vydáváme na dloooooooouhý nekonečný výšlap lesem. Převýšení této trasy je 971 m, vyšší než při cestě na Ďumbier. Téměř celá trasa až k vrchu Krakova hoľa je do kopce, takže se připrav na trochu toho kardia. Cestou tě čeká krásná příroda, možná potkáš pár mloků, a půjdeš skalnatým terénem, který je zase úplně jiný než předešlý den.
Pokud budeš blázen jako my a vydáš se na túru i v dešti, tak ti pravděpodobně v polovině výšlapu promokne i ta pláštěnka a zbytek dne uslyšíš jen čvachtání vlastních bot. 😬
Upřímně, na Krakovu hoľu nejdeme, protože proč, když není vidět na metr, a pokračujeme čvachtavým krokem po žluté směrem na rozcestí Sedlo Javorie. Odtud už nás čeká stejná cesta jako den předešlý, sestup dolů po červené k rozcestí Pod Krcahovom a pak zelenou po lesní cestě k autobusové zastávce Lúčka, chata. I když jsme promáčení a promrzlí, nelitujeme! 💪🏻
Nevydařený Chopok
ZÁCHYTNÉ BODY: zastávka Biela Púť (žlutá) – Mikulášska chata (žlutá) – Sedlo Poľany (červená) – Chopok (modrá) – ľuková (modrá) – Mikulášská chata (žlutá) – zastávka Biela Púť
- 15,9 km
- 5 h 50 m
- 933 m převýšení
Třetí den chceme vyrazit na druhý nejznámější vrchol Nízkých Tater, Chopok. Počasí nám ale bohužel nepřeje, a tak musíme zvolit jiný program, o kterém se dočteš níže. 👇🏻 I tak s tebou ale sdílíme trasu, kterou jsme měli naplánovanou. Zatímco při prvních dvou túrách jsme prozkoumali severní část Nízkých Tater, při této cestě poznáš tu jižní. Pokud už tě nohy neunesou, vždy je možnost využít tam nebo zpět lanovku.
Co dělat v Nízkých Tatrách, když prší?
No a protože Chopok nám vzhledem k uplakanému počasí nevyšel, volíme jiný program!
Demänovské jeskyně s bohatou krápníkovou výzdobou
Deštivé počasí je ideální na návštěvu jeskyní a v okolí máme rovnou dvě.
Demänovská ledová jeskyně je bohužel tou dobou zavřená, její sezóna je pouze v létě, od 15.5. do 30.9. Vydáváme se proto dál, do jeskyně Slobody.
Demänovská jeskyně Svobody nabízí nejbohatší krápníkovou výzdobu ze systému Demänovských jeskyní, podzemní tok řeky Demänovky a nádherná tyrkysově zbarvená jezírka. Vstup stojí 14 euro a pokud budeš chtít fotit, připlatíš dalších 10 euro. Určitě to ale stojí za to. Všechny potřebné informace najdeš na stránkách Správy slovenských jeskyní.
Autentické Slovensko? Navštiv místní hospodu!
Jak už asi víš, s Michalem rádi objevujeme lokální pohostinnost, ideálně co nejautentičtější. Co tedy jiného dělat v deštivém dni než se vydat do místní putiky? Naproti apartmánům Via Jasná je hospoda Skleník, poctivá slovenská zahulená taverna, ve které najdeš jen pár postarších štamgastů. Usedáme, objednáváme si Tatran a odpoledne trávíme hloubavým filozofováním u poctivého pivečka, zatímco do našeho oblečení proniká cigaretové aroma. V Demänovské dolině i v Liptovském mikuláši bude takových hospůdek určitě spousty a je to jedna z cest, jak poznat místní život.
Abychom den nepromarnili jen popíjením a klábosením, vyrážíme na procházku podél hlavní silnice a obdivujeme množství apartmánů a resortů, které v okolí vyrostly jako houby po dešti. V jednom z nich objevujeme prodejnu s tradičními slovenskými výrobky Kriváň a nakupujeme suvenýry v podobě sýrů a uzenin. Korbáčiky byly tak dobré, že jsme je ani nedovezli domů. 🤭
Po čtyřech dnech naše polopropršené dobrodružství končí a my vyrážíme zpět do naší domoviny s pocitem, že v Nízkých Tatrách jsme určitě nebyli naposledy.
M&S
